Hodnocení pohybové aktivity a fyzické zdatnosti
Vladimír Tuka
„Život je pohyb.“
Aristoteles
KLÍČOVÉ BODY
) Krátkodobá odpověď organismu na zátěž se nazývá reakce, dlouhodobá adaptace. ) Fyzická zdatnost je pravděpodobně objektivnějším měřítkem charakterizujícím pohybovou aktivitu než objem pohybové aktivity, protože zohledňuje i genetické a psychosociální vlivy. ) Nejjednodušeji lze hodnotit pohybovou aktivitu pomocí dotazníků, které však nejsou dostatečně přesné. ) Levné a objektivnější jsou krokoměry a akcelerometry. ) Ergometrie a spiroergometrie poskytuje nejpřesnější hodnocení fyzické zdatnosti při dynamické zátěži. ) Intenzitu zátěže na ergometru musíme vztahovat na hmotnost, např. 0,5 W/kg. ) Reakci organismu na statickou zátěž hodnotíme při izometrickém zátěžovém testu, tzv. handgripu. ) U pacientů se srdečním selháním můžeme s výhodou měřit i sílu inspiračních svalů.
Úvod Pohyb je jednou ze základních známek života. Pravidelná pohybová aktivita představuje velmi účinný a přitom levný prostředek v prevenci a léčbě většiny civilizačních chorob. Je až zarážející, jak málo pozornosti je jí věnováno. Následující dvě kapitoly jsou věnovány pohybové aktivitě. V této kapitole budou zmíněny základy zátěžové fyziologie a hodnocení pohybové aktivity, kapitola následující je zaměřena na preskripci pohybu.
Definice základních pojmů Dříve než bude možno se zabývat pohybovou aktivitou v prevenci kardiovaskulárních chorob, je potřeba definovat základní pojmy, které budou potřeba i pro následující kapitolu:
) Pohybová aktivita (PA) je definována jako pohyb těla způsobený příčně pruhovanými svaly, který vyžaduje výdej energie. ) Cvičení a trénink je podskupinou PA, která je plánovaná, strukturovaná a opakovaná a jejímž hlavním cílem je zlepšení nebo udržení jedné nebo více komponent fyzické zdatnosti. ) Anaerobní práh je taková maximální intenzita zátěže, při které je v rovnováze tvorba a odbourávání laktátu. ) Dynamická zátěž (také aerobní nebo vytrvalostní PA) je déletrvající zátěž se zapojením větších svalových skupin na úrovni nebo pod úrovní anaerobního prahu. ) Tréninkový efekt je schopnost cvičení vyvolat změny vedoucí ke zlepšení fyzické zdatnosti, zvláště maximální výkonnosti kardiovaskulárního systému a schopnosti odolávat únavě při vytrvalostním tréninku. ) Odporový trénink představuje posilování svalstva horních i dolních končetina trupu určitou zátěží, která umožňuje provedení cviku více než 10–15krát, bez zastavení pohybu, tedy s menší složkou izometrické kontrakce. ) Silový trénink představuje posilování svalstva horních i dolních končetin a trupu relativně vyšší zátěží, která umožňuje provedení cviku ne častěji než 3–4krát a více využívá izometrickou složku svalové kontrakce. ) Fyzická zdatnost znamená schopnost adekvátně reagovat na vlivy zevního prostředí, jako je tělesná zátěž, teplo, chlad apod. ) Kardiovaskulární zdatnost je podskupinou fyzické zdatnosti na úrovni oběhového systému. ) Tolerance zátěže je schopnost odolávat únavě při provádění specifické činnosti a je možno ji zvýšit cvičením. ) Maximální spotřeba kyslíku (VO2max) je zjišťována při zátěžovém testu a je definována jako spotřeba kyslíku při dosažení plató VO2 při dále se zvyšující intenzitě zátěže. Pokud vyšetřovaný nedosáhne při zátěžovém testu svého maxima, hovoříme o vrcholové spotřebě kyslíku (VO2peak). ) Borgova škála vnímané intenzity zátěže se používá k subjektivnímu hodnocení intenzity zátěže. Možno použít i u pacientů léčených betablokátory nebo u pacientů s fibrilací síní.
|